ZÁTKA KORKOVÁ

Historie korku

Obdivuhodná přírodní surovina korek je používána od nepaměti. Historicky o něm existuje zmínka přibližně 4000 let před Kristem ve Starém Egyptě, kde se korek využíval k rybolovu jako bóje.
Stejné uplatnění pro něj měli staří Řekové a Římané, kteří jej již začali používat i k uzavírání amfor a džbánů. V 18. století, díky vývoji skleněných láhví, nastupuje korek svou vítěznou cestu jako uzávěr číslo jedna.

Zpracování surového korku

Surový korek se získává loupáním korkového dubu. Nejvíce se korkový dub pěstuje v Portugalsku v kulturách, které vykazují jeho největší výtečnost. Loupání se poprvé provádí v době, kdy je strom starý 10 až 12 let, a poté v přestávkách od 8 do 12 let. Nejvhodnější doba pro loupání je měsíc červenec. Korková sklizeň začíná obvykle v červnu a trvá asi 3 měsíce. Po sklizni se kůra nejdříve volně uloží ve velkých hromadách na 6 až 12 měsíců.
Teprve poté se začínají provádět jednotlivé fáze výroby korkové zátky. Nejdříve se kůra asi hodinu vaří, čímž se vyloučí třísloviny a přítomné mikroorganismy.Jednotlivé kusy se přitom drží kladkou pod hladinou a postupným utahováním se lisují. Tím kůra ztratí své přirozené zakřivení a dostane se jí formy desek. Desky jsou pak roztříděny podle síly a kvality a jsou rozřezány na pásy.
Šířka pásů odpovídá pozdější délce korkové zátky. Pásy jsou pak vyvrtávány pomocí stroje s rychle rotujícími cylindry, vzniká polotovar korkové zátky. Vyřezávání se dodnes provádí ručně, protože jen tak lze zaručit odpovídající zpracování suroviny.

Jak se vyrábějí korkové zátky?

Korek se řeže z kůry korkových dubů. Ty rostou téměř výhradně ve Středomoří a mají ze všech stromů nejsilnější vrstvu kůry.
Mladý, dvacetiletý strom poskytne kolem 15 kg korku, padesátiletý strom asi 45 kg.
Kůra se oloupe a nechá ležet 6 až 24 měsíců. Poté se spaří v horké vodě, aby se dezinfikovala a vyloučily se třísloviny. Teprve poté lze z kůty razit korkové zátky.

Typy korkových zátek

1. Nejlepší a také nejdražší jsou korkové zátky z kusového korku. Ty zaručují vysokou pružnost a vytrvalost.
2. Korkové zátky lisované z více kusů nebo z drceného korku jsou tvrdší a používají se většinou pro jednodušší vína (s výjimkou korkových zátek pro šampaňské, které jsou vždy lisovány jedině z drti).

ZÁTKA PLASTOVÁ

Plastové zátky vypadají jako korkové, otevírají se stejnou vývrtkou a především nezanechávají ve víně žádnou stopu a zaručí, že víno neztratí své nezaměnitelné vlastnosti.
Plastové zátky se poprvé začaly používat na americkém trhu a tento způsob ochrany vína byl konzumenty přijat pozitivně.
Velké vinařské společnosti z amerického kontinentu, Chile, Austrálie a mnozí další dnes uzavírají těmito zátkami svá vína již naprosto běžně.